Nejspolehlivějším způsobem hodnocení ochranných vlastností nátěrů je vystavení vzorků podmínkám, kterým musí nátěr odolávat při jeho praktické aplikaci. Tento způsob je však příliš zdlouhavým. Laboratorní metody nejsou však zatím propracovány do té míry, aby na základě krátkodobých zkoušek bylo možné si vytvořit představu o chování daného nátěru v konkrétních podmínkách v praxi. Máme k dispozici soubor metod pro studium inhibičních vlastností složek antikorozních nátěrů (1).