Bulletin AKI

Obálka

Klidné prožití vánočních svátků a mnoho pohody v roce 2018 přeje AKI

2017, 61 (4)
  
Výzkumné články

Evolution of microstructure and electrochemical corrosion characteristics of cold compacted magnesium / Vývoj mikrostruktury a elektrochemických korozních charakteristik práškového hořčíku lisovaného za studena

Březina M., Doležal P., Krystýnová M., Minda J., Zapletal J., Fintová S., Wasserbauer J.
2017, 61 (4), 123–130

Citace (ACS): Březina, M.; Doležal, P.; Krystýnová, M.; Minda, J.; Zapletal, J.; Fintová, S.; Wasserbauer, J. Evolution of microstructure and electrochemical corrosion characteristics of cold compacted magnesium / Vývoj mikrostruktury a elektrochemických korozních charakteristik práškového hořčíku lisovaného za studena . Koroze a ochrana materiálů 2017, 61 (4), 123–130.

Citace (ISO): Březina, M.; Doležal, P.; Krystýnová, M.; Minda, J.; Zapletal, J.; Fintová, S.; Wasserbauer, J. Evolution of microstructure and electrochemical corrosion characteristics of cold compacted magnesium / Vývoj mikrostruktury a elektrochemických korozních charakteristik práškového hořčíku lisovaného za studena . Koroze a ochrana materiálů 2017, vol. 61, no. 4, p. 123–130.

The main advantage of magnesium and its alloys is high specific strength and biocompatibility. A modern approach to magnesium-based materials preparation is powder metallurgy. This technique allows preparation of new materials with a unique structure, chemical composition, and controlled porosity. In this study, cold compaction of magnesium powder was studied. Magnesium powder of average particle size of 30 μm was compacted applying pressures of 100 MPa, 200 MPa, 300 MPa, 400 MPa and 500 MPa at laboratory temperature. Influence of compacting pressure was studied with microstructural and electrochemical corrosion characteristics analysis. The resulting microstructure was studied in terms of light and electron microscopy. Obtained electrochemical characteristics were compared with those of wrought magnesium. Compacting pressure had a significant influence on microstructure and electrochemical characteristics of prepared bulk magnesium. With the increase in compaction pressure, the porosity decreased. Compacting pressures of 300 MPa, 400 MPa and 500 MPa led to the similar microstructure of the prepared material. Polarization resistance of compacted magnesium was much lower and samples degraded faster when compared to wrought magnesium. Also, the corrosion degradation mechanism changed due to the microstructural differences between the material states.

Hlavní výhodou hořčíku a jeho slitin je vysoká specifická pevnost a biokompatibilita. Moderní metodou přípravy hořčíkových materiálů je prášková metalurgie. Tato metoda umožňuje přípravu nových materiálů s unikátní strukturou, chemickým složením a řízenou porositou. V této studii byl zkoumán objemový hořčíkový materiál připravený lisováním za studena. Hořčíkový prášek o střední velikosti částic 30 μm byl lisován za laboratorní teploty tlakem 100 MPa, 200 MPa, 300 MPa, 400 MPa a 500 MPa. Byl studován vliv lisovacího tlaku na mikrostrukturu a elektrochemické vlastnosti připravených materiálů. Výsledná mikrostruktura byla studována pomocí světelné a elektronové mikroskopie. Elektrochemické charakteristiky byly srovnány s vlastnostmi tvářeného hořčíku. Lisovací tlak měl zásadní vliv na mikrostrukturu a elektrochemické vlastnosti připravených objemových materiálů. Se zvyšujícím se tlakem docházelo ke snižování porozity, vzorky připravené tlakem 300 MPa, 400 MPa a 500 MPa vykazovaly stejnou mikrostrukturu. Polarizační odpor připravených objemových materiálů byl mnohem nižší a vzorky degradovaly rychleji v porovnání s tvářeným hořčíkem. Došlo také ke změně charakteru degradace vlivem rozdílné mikrostruktury vzorků.

Keywords: magnesium, powder metallurgy, cold pressing, porosity, impedance spectroscopy  

Klíčová slova: hořčík, prášková metalurgie, lisování za studena, porozita, impedanční spektroskopie

Výzkumné články

Studie úrovně korozního poškození skelných vláken v textilní skelné výztuži při expozicích simulující pórové roztoky betonu / Study of damage extent to glass fibre in glass-fibre fabric reinforcement during exposure simulating concrete pore solution

Pokorný P., Bouška P., Bittner T., Kolísko J., Vokáč M., Mandlík T., Müllerová J.
2017, 61 (4), 131–142

Citace (ACS): Pokorný, P.; Bouška, P.; Bittner, T.; Kolísko, J.; Vokáč, M.; Mandlík, T.; Müllerová, J. Studie úrovně korozního poškození skelných vláken v textilní skelné výztuži při expozicích simulující pórové roztoky betonu / Study of damage extent to glass fibre in glass-fibre fabric reinforcement during exposure simulating concrete pore solution. Koroze a ochrana materiálů 2017, 61 (4), 131–142.

Citace (ISO): Pokorný, P.; Bouška, P.; Bittner, T.; Kolísko, J.; Vokáč, M.; Mandlík, T.; Müllerová, J. Studie úrovně korozního poškození skelných vláken v textilní skelné výztuži při expozicích simulující pórové roztoky betonu / Study of damage extent to glass fibre in glass-fibre fabric reinforcement during exposure simulating concrete pore solution. Koroze a ochrana materiálů 2017, vol. 61, no. 4, p. 131–142.

Článek posuzuje prostřednictvím technik FT-IR a SEM/EDS úroveň korozního poškození kompozitní textilní skelné výztuže v prostředích simulující pórový roztok betonu (odstupňované pH: 12,6; 13,0 a 13,5), pórový roztok zkarbonatovaného betonu (pH: 8,1) a zkarbonatovaného betonu kontaminovaného chloridovými anionty (pH: 8,1+Cl). Ověřován byl rovněž vliv koroze na pevnost v tahu segmentovaných textilních skelných vláken a zjišťován byl rovněž specifický druh ochranného organického povlaku na skelných vláknech. Výsledky vypovídají o průkazném lokálním korozním poškození sledovaných vzorků pouze při pH 13,5 a naopak vysokou stabilitu v prostředích simulujících zkarbonatovaný beton a zkarbonatovaný beton kontaminovaný chloridovými anionty. Práce rovněž poukazuje na nerovnoměrnost vyloučeného ochranného organického povlaku s lokalizovanou pórovitostí, která souvisí s výše zmíněným korozním poškozením. Korozní poškození se v FT-IR spektrech projevuje změnami v zastoupení píků signalizujících hydrolýzu ochranného organického povlaku a výskytem píků označujících přítomnost korozních produktů bohatých na Ca2+.

The paper evaluates extent of corrosion damage to composite glass-fibre fabric reinforcement in environment simulating concrete pore solutions (pH 12.6, 13.0, 13.5) and carbonated concrete contaminated with chlorides (pH 8.1 + Cl) using the FT-IR and SEM/EDS techniques. Also, the effect of corrosion damage on tensile strength of segmented glass fibre as well as the presence of specific protective organic coating on glass fibre were studied. The results demonstrate local corrosion damage of samples at pH 13.5 and on the other hand high stability in environment simulating carbonated concrete and carbonated concrete contaminated with chlorides. The study also suggests unevenness of organic coating with occurrence of localized porosity which is related to aforementioned corrosion damage. Corrosion damage in FT-IR spectra manifests by changes in peaks signalling hydrolysis of protective organic coating and occurrence of peaks suggesting presence of Ca2+ rich corrosion products.

Klíčová slova: skelná vlákna, beton, karbonatace, infračervená spektroskopie, elektronová mikroskopie

Keywords: glass fibres, concrete, carbonation, FT-IR, SEM/EDS

Výzkumné články

Materials for use in calcium looping technology for CCS – corrosion processes in high-temperature CO2 / Materiály pro použití v technologii karbonátové smyčky pro CCS – korozní procesy ve vysokoteplotním CO2

Poláčková J., Petrů J., Janák M., Berka J., Krausová A.
2017, 61 (4), 143–148

Citace (ACS): Poláčková, J.; Petrů, J.; Janák, M.; Berka, J.; Krausová, A. Materials for use in calcium looping technology for CCS – corrosion processes in high-temperature CO2 / Materiály pro použití v technologii karbonátové smyčky pro CCS – korozní procesy ve vysokoteplotním CO2. Koroze a ochrana materiálů 2017, 61 (4), 143–148.

Citace (ISO): Poláčková, J.; Petrů, J.; Janák, M.; Berka, J.; Krausová, A. Materials for use in calcium looping technology for CCS – corrosion processes in high-temperature CO2 / Materiály pro použití v technologii karbonátové smyčky pro CCS – korozní procesy ve vysokoteplotním CO2. Koroze a ochrana materiálů 2017, vol. 61, no. 4, p. 143–148.

Carbon Capture and Storage (CCS) technologies are a perspective solution to reduce the amount of CO2 emissions. One of promising methods is Ca-looping, which is based on carbonation and calcination reactions. During both of these processes, especially calcination, high temperatures (650-950°C) are required. This means high demands on the corrosion resistance of equipment materials. Therefore, we carried out a study to suggest materials with suitable properties for calciner construction, which have to be particularly heat resistant: stainless steels (AISI 304, AISI 316L and AISI 316Ti) and nickel alloys (Inconel 713, Inconel 738, Incoloy 800H). A special device simulating calciner environment was built for this purpose. Chosen materials were tested in temperature 900°C, atmospheric pressure and gaseous environment with composition that can be possible in a calciner. The surfaces of materials were evaluated to determine composition and properties of formed oxide layers. High temperature oxidation was observed on all tested materials and oxide exfoliation occurred on some of tested materials (304, 316L).

Technologie záchytu a ukládání uhlíku (CCS) jsou perspektivním řešením ke snížení množství emisí CO2. Jednou ze slibných metod je karbonátová smyčka, která je založena na karbonatačních a kalcinačních reakcích. Oba tyto procesy, zvláště kalcinace, vyžadují vysoké teploty (650-950°C). To znamená vysoké nároky na korozní odolnost materiálů zařízení. Proto jsme provedli studii k navržení materiálů s vhodnými vlastnostmi pro konstrukci kalcinátoru, které musí být především odolné vůči vysokým teplotám: korozivzdorné oceli (AISI 304, AISI 316L and AISI 316Ti) a slitiny niklu (Inconel 713, Inconel 738, Incoloy 800H). Pro tyto účely bylo postaveno speciální zařízení simulující prostředí kalcinátoru. Vybrané materiály byly testovány za teploty 900°C, atmosférického tlaku a v plynném prostředí se složením, kterého může být dosaženo v kalcinátoru. Povrchy materiálů byly vyhodnoceny z hlediska složení a vlastností vzniklých oxidických vrstev. Byla pozorována vysokoteplotní oxidace a na některých z testovaných materiálů (304, 316L) se objevila exfoliace.

Keywords: carbon capture and storage, calcination, stainless steel, nickel alloy, gravimetry, XPS

Klíčová slova: záchyt a ukládání uhlíku, kalcinace, korozivzdorná ocel, niklová slitina, gravimetrie, XPS

Výzkumné články

Effect of hammer peening with tungsten coating on fatigue properties of carbon steel under rotating bending / Vliv povrchové úpravy metodou “hammer peening” a povlaku karbidu wolframu

Kanchidurai S.
2017, 61 (4), 149–154

Citace (ACS): Kanchidurai, S. Effect of hammer peening with tungsten coating on fatigue properties of carbon steel under rotating bending / Vliv povrchové úpravy metodou “hammer peening” a povlaku karbidu wolframu. Koroze a ochrana materiálů 2017, 61 (4), 149–154.

Citace (ISO): Kanchidurai, S. Effect of hammer peening with tungsten coating on fatigue properties of carbon steel under rotating bending / Vliv povrchové úpravy metodou “hammer peening” a povlaku karbidu wolframu. Koroze a ochrana materiálů 2017, vol. 61, no. 4, p. 149–154.

In the present study, we investigated the influence of hammer peening (HP) with tungsten carbide surface coating (WCSC) on high cycle bending fatigue performance of the carbon steel (CS) manufactured as specified in Bureau of Indian Standards BIS 2062 steel. Totally there are twenty-four numbers of specimens cast and tested to investigate fatigue performance. Constantly high cycle bending fatigue load (HBFL) were applied for all specimen, different range of bending stress applied to the specimen and the stress ratio maintained as R = 1. Investigation results show there is up to 40 percent of the fatigue life improvement possible by the surface treatments to the CS material. From the research to date the corrosion and pitting corrosion can be treated by modifying the surface layer of the metal by treating different peening methods and coating.

Tato práce se zabývala vlivem “hammer peeningu” s povlakem karbidu wolframu na odolnost k vysokocyklové ohybové únavě uhlíkové oceli typu BIS 2062. Celkově bylo hodnoceno 24 litých zkušebních těles. Ve všech testech byl použit stejný počet cyklů a stejný poměr napětí, ale lišilo se aplikované mechanické napětí. Studie potvrdila, že je možné zvýšit životnost materiálu až o 40 procent povrchovou úpravou. Byla zjištěna i spojitost k rovnoměrné i bodové korozi.

Keywords: hammer peening, fatigue, surface treatment, tungsten carbide

Klíčová slova: hammer peening, únava, povrchová úprava, karbid wolframu

Přehledové články (review)

Mechanismy degradace organických povlaků / Mechanisms of degradation of organic coatings

Prošek T.
2017, 61 (4), 155–161

Citace (ACS): Prošek, T. Mechanismy degradace organických povlaků / Mechanisms of degradation of organic coatings. Koroze a ochrana materiálů 2017, 61 (4), 155–161.

Citace (ISO): Prošek, T. Mechanismy degradace organických povlaků / Mechanisms of degradation of organic coatings. Koroze a ochrana materiálů 2017, vol. 61, no. 4, p. 155–161.

Článek popisuje ochranné působení organických povlaků pro kovové konstrukce a výrobky. Diskutován je bariérový efekt povlaků a ochrana v místech jejich lokálního poškození. Popsány jsou běžné degradační mechanismy organických povlaků, tj. anodická a katodická delaminace v okolí defektů, osmotické a katodické puchýřkování a puchýřkování v důsledku mechanického napětí v povlaku, plošná ztráta adheze a křídování. Pro každou z popsaných forem poškození jsou navrženy vhodné laboratorní zkoušky.

An overview of protection mechanisms of organic coatings for metallic constructions and products is given. The barrier effect of coatings and protection in local defects are discussed. Basic degradation mechanisms of organic coatings such as anodic and cathodic delamination in vicinity of defects, osmotic and cathodic blistering, mechanical stress assisted blistering, loss of adhesion and chalking are described. Appropriate laboratory tests are proposed for each degradation mode.

Klíčová slova: organický povlak, degradace, puchýřování, adheze, delaminace, test

Keywords: paint, degradation, blistering, adhesion, delamination, test

Přehledové články (review)

Nové technické normy v 2. pololetí 2016 a 1. pololetí 2017

2017, 61 (4)

V období od července 2016 do června 2017vyšlo celkem 36 norem, z toho třináct přejímá příslušné evropské či mezinárodní normy překladem a 23 oznámením ve Věstníku ÚNMZ (vyhlášením).

Patrně nejvýznamnější z vydaných norem byl soubor sedmi částí ČSN EN ISO 4628 (67 3071) Nátěrové hmoty – Hodnocení degradace nátěrů – Klasifikace množství a velikosti defektů a intenzity jednotných změn vzhledu. Jde o část 1: Obecný úvod a systém označování, část 2: Hodnocení stupně puchýřkování, část 3: Hodnocení stupně prorezavění, část 4: Hodnocení stupně praskání, část 5: Hodnocení stupně odlupování, část 7: Hodnocení stupně křídování metodou sametu a část 10: Hodnocení stupně nitkové koroze. Ve všech případech jde o náhradu již existujících norem stejného označení. Změny jsou dílčího charakteru, mimo jiné byly všechny části navázány na ČSN EN ISO 13076 (Nátěrové hmoty – Osvětlení a postup pro vizuální hodnocení nátěrů) Tím byla dokončena revize celého souboru, protože části 6 a 8 již byly revidovány dříve a část 9 neexistuje.

Další často používanou normou, která se ve sledovaném období dočkala revize, je ČSN EN ISO 4624 (67 3077) Nátěrové hmoty – Odtrhová zkouška přilnavosti. S touto normou přišel do styku snad každý, kdo někdy hodnotil nátěry. Změny jsou dílčího charakteru, jednotlivé metody popsané v této normě nyní stačí označit jako metodu A (sendvičová metoda, tj. se dvěma tělísky a vzorkem mezi nimi), B (zkouška z jedné strany s použitím tělíska a vnějšího kruhu) nebo C (se dvěma tělísky, z nichž jedno je natřeno). Pro správné provedení zkoušky je jednou z podmínek správné oříznutí zkušebního tělíska (Obrázek 1).

Do oboru nátěrů a nátěrových hmot patří i další revidovaná norma, bez které se při jejich zkoušení nelze obejít, a to ČSN EN ISO 1514 (67 3009) Nátěrové hmoty – Normalizované podklady pro zkušební nátěry. Zde jsou změny rozsáhlejší, např. byly vypuštěny články týkající se chromátování. Nově jsou zahrnuty i vzorků z dalších typů materiálů (pásy s kontinuálně naneseným nátěrem, plasty, plastové kompozity vyztužené skleněnými či uhlíkovými vlákny).

Konkrétnímu typu zkoušky se věnuje ČSN EN ISO 3248 (67 3110) Nátěrové hmoty – Stanovení účinku tepla (opět jde o revizi, změny jsou dílčího charakteru). Rovněž ČSN EN ISO 4623-2 (67 3107) Nátěrové hmoty – Stanovení odolnosti proti nitkové korozi – Část 2: Hliníkové podklady je revizí již dříve vydané normy. Zde je však vhodné upozornit, že počet vzorků pro každou zkoušku byl zvýšen ze dvou na tři a byla upravena šířka řezu a blíže popsán jeho profil (Obrázek 2).

Další normy z oboru organických povlaků jsou převzetím evropských norem (popř. i mezinárodních) oznámením ve Věstníku, mnohdy jde o několik částí téhož souboru. Pouze v angličtině lze tedy získat tyto české technické normy:   

- ČSN EN ISO 2811-1 (67 3012) Nátěrové hmoty – Stanovení hustoty – Část 1: Pyknometrická metoda - předchozí vydání vyšlo v češtině  

- ČSN EN ISO 4629-1 (67 3041) Pojiva pro nátěrové hmoty – Stanovení hydroxylového čísla – Část 1: Titrační metoda bez použití katalyzátoru - nahrazuje dřívější ČSN EN ISO 4629, část 2 je nová

- ČSN EN ISO 4629-2 (67 3041) Pojiva pro nátěrové hmoty – Stanovení hydroxylového čísla – Část 2: Metoda s použitím katalyzátoru  

- ČSN EN ISO 4630 (67 3025) Čiré kapaliny – Hodnocení barev pomocí Gardnerovy barevné stupnice - nahrazuje dřívější části 1 a 2, nyní obsahuje pouze spektrofotometrickou metodu – vizuální porovnání vypuštěno            

- ČSN EN ISO 6271 (67 3026) Čiré kapaliny – Hodnocení barev pomocí platino-kobaltové barevné stupnice - obdobné změny jako u ČSN EN ISO 4630 – spojení částí a pouze spektrofotometrická metoda

- ČSN EN ISO 7784-1 až 3 (67 3082) Nátěrové hmoty – Stanovení odolnosti proti abrazi

- všechny tři části jsou revizemi předchozích vydání s mírně odlišnými názvy

- ČSN EN ISO 16482-1 a 2 (67 0576) Pojiva pro nátěrové hmoty – Stanovení hmotnostního podílu netěkavých látek ve vodných disperzích pryskyřic - obě části jsou vydány poprvé

- ČSN EN ISO 16773-1 až 3 (67 3006) Elektrochemická impedanční spektroskopie (EIS) pro kovové vzorky s povlaky i bez povlaků – opět revize dřívějších vydání, mírně odlišné názvy, část 4 již vydána o rok později

 

Jako překlad příslušné evropské a mezinárodní normy byla vydána ČSN EN ISO 2178 (03 8181) Nemagnetické povlaky na magnetických podkladech – Měření tloušťky povlaku – Magnetická metoda. Jde o revizi již dvacetileté normy popisující jednu z nejrozšířenějších metod měření tloušťky povlaků a rozsah normy je proti předchozímu vydání několikanásobně větší. Popis principů jednotlivých magnetických metod, činitelů ovlivňujících přesnost měření, kalibrace a nastavení přístroje, postupu měření, nejistoty výsledků a rozsáhlé přílohy připomínají místy spíše manuál, ale zřejmě je to zapotřebí, když se lze v odborných textech dočíst o magnetoinduktivní metodě nebo o přilnavostním tloušťkoměru. U všech metod popsaných v této mezinárodní normě se tloušťka povlaku stanoví pomocí magnetické indukce:

- magnetická odtrhová metoda (Obrázek 3a);

- indukční metoda;

- metoda měření magnetického indukčního toku (Obrázek 3b)

Základní princip všech magnetických metod měření je na tom, že magnetická indukce v blízkosti zdroje magnetického pole (permanentního magnetu nebo elektromagnetu) závisí na vzdálenosti od magnetizovatelného podkladového kovu. Tento jev se používá ke stanovení tloušťky nemagnetického povlaku naneseného na podkladový kov. V současné době je většina komerčních přístrojů vybavena sondami měřícími současně magneticko-indukční metodou a metodou vířivých proudů, takže lze jedním přístrojem měřit tloušťky povlaků na magnetických i nemagnetických podkladech.

 

Další normou vydanou v češtině je ČSN EN ISO 15730 (03 8164) Kovové a jiné anorganické povlaky – Vyhlazování a pasivace povrchu korozivzdorných ocelí elektrolytickým leštěním. Jde o novou normu zavádějící již starší mezinárodní normu ISO, která byla jako evropská převzata teprve nedávno a zasluhuje větší propagaci mezi potenciálními uživateli.

Oznámením ve Věstníku ÚNMZ, tedy pouze v angličtině, byly vydány tyto normy:

- ČSN EN 14038-1 (03 8343) Elektrochemická realkalizace a úprava vyztuženého betonu extrakcí chloridů – Část 1: Realkalizace       (gestor Pragoprojekt, náhrada dřívější ČSN CEN/TS – na obálce je omylem uvedeno „Elektromagnetická“)

- ČSN EN ISO 14647 (03 8520) Kovové povlaky – Stanovení pórovitosti povlaků zlata na kovových podkladech – Zkouška parami kyseliny dusičné (jako ČSN nová, EN přejímá již starší mezinárodní normu)

- ČSN EN 16813 (03 8722) Žárové stříkání – Měření konduktivity žárově stříkaných povlaků neželezných kovů metodou vířivých proudů (nová norma, doplňuje soustavu norem z oboru žárového stříkání)

- ČSN EN ISO 17668 (03 8570) Zinkové difuzní povlaky na ocelových výrobcích – Sherardování – Specifikace (nahrazuje ČSN EN 13811)

Vydáno bylo i několik norem z oboru smaltování, a to jako obvykle vyhlášením:

- ČSN EN ISO 11177 (94 5055) Smalty – Uvnitř a zevně smaltované armatury a tvarovky pro tlakové trubky rozvodů nečištěné a pitné vody – Požadavky na kvalitu a zkoušení

- ČSN EN ISO 28706-4 (94 5040) Smalty – Stanovení odolnosti vůči chemické korozi – Část 4: Stanovení odolnosti vůči chemické korozi alkalickými kapalinami ve válcové nádobě       

- ČSN EN ISO 28721-2 (94 5069) Smalty – Smaltovaná zařízení pro výrobní provozy – Část 2: Označování a specifikace chemické odolnosti a odolnosti proti tepelnému rázu

- ČSN EN ISO 28721-5 (94 5069) Smalty – Smaltovaná zařízení pro výrobní provozy – Část 5: Znázornění a charakterizace vad        

- ČSN EN ISO 28765 (94 5071) Smalty – Navrhování ocelových nádrží se šroubovými spoji určených ke skladování nebo ke zpracovávání vody nebo komunálních nebo průmyslových odpadních vod a kalů     

ČSN EN ISO 11177 a ČSN EN ISO 28721-5 jsou nové, u ostatních jde o revize.

Informace o vydání nových ČSN jsou průběžně zveřejňovány na webových stránkách ÚNMZ (www.unmz.cz). Podrobnější informace o jednotlivých normách z oboru koroze a ochrany proti korozi mohou případní zájemci získat v Centru technické normalizace SVÚOM, s.r.o. (www.svuom.cz), popř. u zpracovatele příslušné normy.

Informace o konferencích

Jubilejní konference AKI

2017, 61 (4)

Výroční 20. ročník konference Asociace korozních inženýrů se uskutečnil ve dnech 18. až 20. října 2017 v Třebíči. V tomto krásném městě na západě Moravy lze navštívit spoustu zajímavých kulturních i historických památek, z nichž nejvýznamnější jsou starobylé židovské město a bazilika svatého Prokopa. Obě tato památní místa byla v roce 2003 zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO. Za zmínku také jistě stojí Karlovo náměstí, které se nachází v samotném centru města a patří mezi největší náměstí v České republice.

Letošní ročník zaznamenal celkový počet 88 účastníků a 35 přednášek z různých oblastí korozní vědy. Jednotlivé příspěvky účastníků se dotýkaly témat zabývajících se korozí uměleckých děl a jejich restaurováním, monitoringem korozních dějů, povrchovými úpravami a povlaky kovových materiálů, ochranou úložných zařízení, biomateriály a jinými korozními problémy v energetice, stavebnictví, chemickém průmyslu a jiných odvětvích. Součástí odborné sekce byly také prezentace firem Strojconsult a COTTEX Trade s.r.o.

Po úvodním slovu prezidenta AKI, Ing. Tomáše Proška, PhD., byla již podruhé předána cena Milana Pražáka. Toto ocenění získal Ing. Robert Bartoníček, CSc. za mimořádný přínos v oboru korozního inženýrství. Odborná sekce byla poté zahájena úvodní prezentací prof. Ing. Pavla Nováka, CSc., kterému byla tato cena předána v loňském roce. Posterové sekce se zúčastnilo celkem 11 studentů. Jejich výkony byly ovšem natolik vyvážené, že se nemohla komise rozhodnout pouze pro jednoho vítěze, proto byla výhra rozdělena mezi všechny účastníky soutěže o nejlepší poster.

Odborný program konference byl tradičně zpestřen společenským večerem, kdy měl v rámci 20. výročí konferencí AKI prof. Ing. Pavel Novák, CSc. zajímavou a vtipnou přednášku shrnující předešlé ročníky. Poslední den byla na programu exkurze, letos jsme při té příležitosti navštívili vodní elektrárnu Dalešice.

Po celou dobu konference panovala velmi přátelská a dobrá nálada. Určitě budu mluvit za všechny, když pochválím skvělou organizaci a popřeji pořadatelům mnoho štěstí a sil do dalších let.

Petra Jarolímová