Bulletin AKI

Obálka

Obálka

AKI
2013, 57 (4)
 
Výzkumné články

ZrO 2 vrstvy pro bioaplikace / ZrO 2 coatings for bioapplication

Fojt J., Joska L., Cvrček L., Březina V.
2013, 57 (4), 93–98

Citace (ACS): Fojt, J.; Joska, L.; Cvrček, L.; Březina, V. ZrO 2 vrstvy pro bioaplikace / ZrO 2 coatings for bioapplication. Koroze a ochrana materiálů 2013, 57 (4), 93–98.

Citace (ISO): Fojt, J.; Joska, L.; Cvrček, L.; Březina, V. ZrO 2 vrstvy pro bioaplikace / ZrO 2 coatings for bioapplication. Koroze a ochrana materiálů 2013, vol. 57, no. 4, p. 93–98.

Pro odstínění povrchu potenciálně škodlivých kovových biomateriálů (například kobaltové slitiny) lze s úspěchem využít jejich povlakování inertní vrstvou. Biologicky bezproblémovým materiálem je oxid zirkoničitý, který lze na povrch materiálů deponovat v tenkých vrstvách. V práci byl studován vliv ZrO2 povlaku z hlediska jeho bariérových vlastností na různě upravených površích a z hlediska bioaktivity. Experimenty probíhaly ve fyziologickém roztoku o dvou úrovních pH a ve fyziologickém roztoku s přídavkem fluoridových iontů. Složení povlaků bylo hodnoceno metodou XPS, interakce s prostředím pak elektrochemickou impedanční spektroskopií a potenciodynamickými křivkami. Biologické testy byly realizovány s buněčnou linií MG 63. Elektrochemická měření ukázala na dobré bariérové vlastnosti povlaku na leštěných i tryskaných vzorcích v prostředí fyziologického roztoku. V přítomnosti fluoridových iontů se již negativně projevila porozita vrstev. U tryskaného vzorku byl bariérový efekt minimální. Leštěný vzorek vykazoval výrazně lepší vlastnosti. Z hlediska buněčné interakce se vzorky chovaly srovnatelně s titanem.

To shield the surface of potentially harmful metallic biomaterials (e.g. cobalt compounds), application of an inert coating is very successful. Zircon dioxide, which can be deposited on the surface in thin layers is a biologically inert material. The paper studies the impact of the ZrO2 coating in terms of its barrier properties on various surfaces and in terms of bioactivity. The experiments were carried out in physiological solution with two levels of pH and in physiological solution with the addition of fluoride ions. The composition of coatings was assessed by the XPS method, the interaction with environment was studied using the electrochemical impedance spectroscopy and potentiodynamic curves. Biological tests were performed with MG 63 cell line. Electrochemical measurements indicated good barrier properties of the coating on polished and blasted specimens in the physiological solution environment. Porosity of layers has already shown negative impacts in the presence of fluoride ions. The barrier effect was minimal on the blasted specimen. The polished specimen showed much better properties. The specimens were comparable with titanium in terms of cell interaction.

Klíčová slova: povlak ZrO2, Ti slitina, EIS, XPS

Keywords: ZrO2 coating, Ti alloy, EIS, XPS

Výzkumné články

Bimolekulární mechanizmus bezproudého niklování na hořčíkových slitinách / Bimolecular mechanism of electroless coating of magnesium alloys

Kosár P., Zmrzlý M., Wasserbauer J.
2013, 57 (4), 99–103

Citace (ACS): Kosár, P.; Zmrzlý, M.; Wasserbauer, J. Bimolekulární mechanizmus bezproudého niklování na hořčíkových slitinách / Bimolecular mechanism of electroless coating of magnesium alloys. Koroze a ochrana materiálů 2013, 57 (4), 99–103.

Citace (ISO): Kosár, P.; Zmrzlý, M.; Wasserbauer, J. Bimolekulární mechanizmus bezproudého niklování na hořčíkových slitinách / Bimolecular mechanism of electroless coating of magnesium alloys. Koroze a ochrana materiálů 2013, vol. 57, no. 4, p. 99–103.

Tento článek se zabývá studiem možného mechanizmu bezproudého niklování. Pro bezproudou depozici Ni–P povlaku byla použita hořčíková slitina AZ91, kdy primárním cílem výzkumu byla optimalizace postupu niklování pro tuto slitinu. Při optimalizaci niklovací lázně bylo u vzorku B23 použito poloviční množství redukčního činidla. Dosavadní výzkum v této oblasti předpokládá monomolekulární mechanizmus, který odpovídá reakci prvního řádu. U všech Ni–P povlaků byl pomocí EDS analýzy na elektronovém rastrovacím mikroskopu stanoven obsah fosforu a niklu. Následně byly provedeny výpočty, které potvrdily pokles poměru Ni/P ve vyloučeném povlaku o jednu čtvrtinu. Tato skutečnost by mohla odpovídat bimolekulárnímu mechanizmu bezproudého niklování.

This paper deals with the study of possible mechanism of electroless nickel plating. Magnesium alloy AZ91 was used as a substrate for electroless deposition of Ni–P coating. The primary objective of the research was the optimization of plating process for this alloy. During the optimization of nickel plating in case of the sample B23, the half- amount of reducing agent was used. Previous research in this fi eld assumed monomolecular mechanism which corresponds to a fi rst order reaction. All Ni–P coatings were analysed by EDS at scanning electron microscope and the content of phosphorus and nickel was estimated. Calculations were then performed that confi rmed decrease of ratio Ni /P in the coatings by one quarter. This could correspond to bimolecular mechanism of electroless nickel plating.

Klíčová slova: bezproudé niklování, Mg slitina

Keywords: electroless Ni plating, Mg alloy

Technologické zajímavosti a články z praxe

Ochrana proti účinkům bludných proudů – trvalé zemní kotvy – 16 let monitorování chování trvalých zemních kotev / Stray current induced corrosion protection – permanent ground anchors - 16 years monitoring

Kučera B.
2013, 57 (4), 104–114

Citace (ACS): Kučera, B. Ochrana proti účinkům bludných proudů – trvalé zemní kotvy – 16 let monitorování chování trvalých zemních kotev / Stray current induced corrosion protection – permanent ground anchors - 16 years monitoring. Koroze a ochrana materiálů 2013, 57 (4), 104–114.

Citace (ISO): Kučera, B. Ochrana proti účinkům bludných proudů – trvalé zemní kotvy – 16 let monitorování chování trvalých zemních kotev / Stray current induced corrosion protection – permanent ground anchors - 16 years monitoring. Koroze a ochrana materiálů 2013, vol. 57, no. 4, p. 104–114.

V polovině devadesátých let byly poprvé aplikovány principy ochrany předpjaté výztuže trvalých zemních kotev proti korozním účinkům bludných proudů a agresivity prostředí ve velkém rozsahu a s několika výrobci zemních kotev na stavbě výrobního závodu KORADO v České Třebové. Byly stanoveny pro výrobce požadavky na systém elektricky izolačního provedení kotev. V rámci výstavby byla důsledně prováděna kontrola dodavatelů a byla prováděna kontrolní měření. Po dokončení stavby se provádí periodické měření vlivu bludných proudů ve výrobním závodu KORADO v ČR každých pět let včetně kontrolních měření na všech pěti stech zemních kotvách. Základní elektrické údaje odečítá provozovatel každý rok. Příspěvek nabízí zkušenosti s danou problematikou v praxi a poukazuje na unikátní dlouhodobý sběr měřených dat.

The principles of stray current corrosion protection of pre-stressed permanent ground anchors were firstly extensively applied in the middle of 90s in newly built KORADO factory in Česká Třebová. The electrical insulation requirements of the anchors were defi ned. The suppliers were thoroughly checked and inspection measurements were carried out. Since finalization of the factory, the impact of stray currents has been monitored periodically every 5 years, including check measurements at all 500 ground anchors. The fundamental electrical values are collected by the operator. The paper provides practical experiences with the subject and shows a unique long-term collection of data.

Klíčová slova: bludné proudy, trvalé zemní kotvy

Keywords: stray currents, permanent ground anchors

Přehledové články (review)

Předpokládaná účinnost konverzních povlaků proti aktivaci zinkované oceli v modelových pórových roztocích betonu / Efficiency of conversion coatings against activation of galvanized steel in model concrete pore solutions

Pokorný P.
2013, 57 (4), 115–126

Citace (ACS): Pokorný, P. Předpokládaná účinnost konverzních povlaků proti aktivaci zinkované oceli v modelových pórových roztocích betonu / Efficiency of conversion coatings against activation of galvanized steel in model concrete pore solutions. Koroze a ochrana materiálů 2013, 57 (4), 115–126.

Citace (ISO): Pokorný, P. Předpokládaná účinnost konverzních povlaků proti aktivaci zinkované oceli v modelových pórových roztocích betonu / Efficiency of conversion coatings against activation of galvanized steel in model concrete pore solutions. Koroze a ochrana materiálů 2013, vol. 57, no. 4, p. 115–126.

Přehledový článek popisuje především konverzní povlaky, které na základě předešlých převážně výzkumných prací, mohou poskytnout ochranu zinkované oceli proti korozi v aktivním stavu za vývoje vodíku v čerstvém betonu. U každého druhu povlaku je diskutován mechanizmus jeho vzniku, jeho složení a základní vlastnosti, případně pak jeho odolnost v alkalickém prostředí. Je zmíněna i současná legislativní problematika spjatá s případným užíváním povlaků na zinkované oceli a korozní zkoušky povlaků v modelových pórových roztocích nebo skutečném betonu.

The review paper describes mostly conversion coatings, which, referring to previous research studies, may provide protection to galvanized steel against corrosion in an active state concurrently with the evolution of hydrogen in fresh concrete. Each type of coating is discussed in terms of the mechanism of its formation, its composition and basic properties, or , as the case may be, its resistance in the alkaline environment. The applicable legislation relating to the use of coatings based on galvanised steel is mentioned as well as corrosion tests of coatings in model pore solutions or in real concrete.

Klíčová slova: pozinkovaná výztuž, konverzní povlak

Keywords: galvanized rebar, conversion coating

Přehledové články (review)

Chemický režim reaktoru chlazeného nadkritickou vodou / Water chemistry for supercritical water-cooled reactor

Křečanová E., Zychová M., Kysela J.
2013, 57 (4), 127–134

Citace (ACS): Křečanová, E.; Zychová, M.; Kysela, J. Chemický režim reaktoru chlazeného nadkritickou vodou / Water chemistry for supercritical water-cooled reactor. Koroze a ochrana materiálů 2013, 57 (4), 127–134.

Citace (ISO): Křečanová, E.; Zychová, M.; Kysela, J. Chemický režim reaktoru chlazeného nadkritickou vodou / Water chemistry for supercritical water-cooled reactor. Koroze a ochrana materiálů 2013, vol. 57, no. 4, p. 127–134.

Cílem tohoto článku je představit požadavky na chemický režim pro reaktor chlazený superkritickou vodou (SCWR = SuperCritical Water-cooled Reactor). V technologii reaktoru chlazeného nadkritickou vodou dochází k přeměně podkritické vody na nadkritickou (SCW = SuperCritical Water), s čímž je spojena proměna mnoha vlastností média. Vliv, který tyto změny budou mít na celý systém elektrárny, ještě není dostatečně prozkoumán. Jako chladivo pro jaderné bloky tak nadkritická voda vnáší do problematiky chemických režimů nová témata, kterými je potřeba se zabývat. Těmito tématy jsou především: vysoká korozní rychlost konstrukčních materiálů, precipitace rozpuštěných nečistot a korozních produktů na palivovém pokrytí, omezení přestupu tepla z paliva na médium a lokální přehřívání paliva, erozní poškozování turbíny vlivem transportu aktivovaných korozních produktů, s tím související nárůst aktivity v celém primárním okruhu a ohrožení zaměstnanců elektrárny, radiolýza vody a rozpouštění organických látek, jejich reakce s heteroatomy, a tím způsobený vznik solných úsad. Z hlediska těchto rizik je velmi důležitá čistota chladiva. Předpoklad je, že chemický režim nadkritickou vodou chlazeného reaktoru bude vycházet z chemického režimu pro současné varné reaktory  (BWRs = Boiling Water Reactors).

The aim of this article is to introduce the water chemistry requirements for Supercritical Water-cooled Reactor (SCWR). In the SCWR technology takes place a conversion of subcritical water into supercritical water (SCW). This conversion represents a change of many medium properties. The fi nal effect of the changes on the power plants system is not enough explored yet. As a coolant of nuclear units, supercritical water brings in the issue of water chemistry new topics that need to be followed. These topics include: high corrosion rate of structural materials, precipitation of dissolved impurities and corrosion products on the fuel cladding, limitation of heat transfer from the fuel to the medium and local overheating of the fuel, erosion damage of the turbine due to the activated corrosion products transport, with this transport related increase of activity throughout the primary circuit representing a danger to staff power, the water radiolysis and dissolution of organic substances, their reaction with heteroatoms and thereby caused formation of salt deposits. From these risks point of view is very important the purity of the coolant. The assumption is that the water chemistry of SuperCritical Water-cooled Reactor will be based on the water chemistry of present Boiling Water Reactors (BWRs).

Klíčová slova: chemický režim, reaktor chlazený nadkritickou vodou

Keywords: water chemistry, supercritical water cooled reactor

Výroční a společenská rubrika

Doc. Jaroslav Bystrianský šedesátiletý

2013, 57 (4)

Jaroslav Bystrianský se narodil 9. září 1953 v Českém Těšíně. Na základní i střední škole v Třinci se zúčastňoval chemických, fyzikálních a matematických olympiád. Největších úspěchů dosahoval v chemické olympiádě, a to jak v krajském tak celostátním kole. Po ukončení gymnasia se přihlásil ke studiu chemie na Přírodovědeckou fakultu Karlovy University, kam nebyl přijat. Vysokoškolské studium zahájil v roce 1972 na Fakultě chemické technologie VŠCHT Praha. Během druhého roku studia začal pracovat jako pomocná vědecká síla na Katedře chemické technologie kovů a korozního inženýrství, kam později nastoupil i na oborové studium. Inženýrské studium ukončil v roce 1977 obhajobou diplomové práce „Studium parametrů anodické ochrany“.

Před nástupem vojenské presenční služby začal pracovat v Třineckých železárnách, v závodě koksovna. Během vojenské prezenční služby byl od října 1978 přijat do interní vědecké aspirantury na VŠCHT Praha v oboru Fyzikální metalurgie a mezní stavy materiálu. Disertační práci na téma „Koroze konstrukční uhlíkové oceli v roztocích dusičnanu amonného“ obhájil koncem roku 1982.

Během aspirantury byl členem řešitelského kolektivu "Anodická ochrana" a podílel se na výzkumné a realizační činnosti při zavádění anodické protikorozní ochrany v československém průmyslu (MCHZ Přerov, Aritma Praha, Tesla Přelouč, JZD Slušovice).

Od března 1982 do srpna 1990 pracoval ve VÚHŽ Dobrá, jako výzkumný a později jako vědecký pracovník. Během tohoto období řešil výzkumné úkoly související s problematikou korozní odolnosti a životností kovových materiálů v petrochemickém i chemickém průmyslu a v zařízeních jaderné energetiky. Od září do prosince 1990 byl odborným asistentem na nově vzniklé katedře ekotechniky, pracoviště ve Frýdku Místku, VŠZ Brno. Po převodu této katedry pod správu VŠB TU Ostrava se stal odborným asistentem Hornicko - geologické fakulty VŠB TU Ostrava a od září do prosince 1991 byl pověřen vedením pracoviště ve Frýdku - Místku.

Během působení na katedře ekotechniky připravil dvousemestrální přednášky, semináře a laboratorní cvičení z anorganické chemie a jednosemestrální přednášky a cvičení z úvodu do obecné a fyzikální chemie. Na VŠB Ostrava byl zaměstnán do srpna 1992.

Od září 1992 krátce pracoval ve Výzkumném ústavu Vítkovic, oddělení materiálového výzkumu. Od března 1993 začal pracovat jako osoba samostatně výdělečně činná se sídlem v Inovačním centru v Dobré, kde měl již od poloviny roku 1991 pronajaty laboratoře, které vybudoval za svého působení ve VÚHŽ Dobrá. Od dubna 1995 do roku 2001 byl zaměstnán ve firmě TEDIS.KOR, s.r.o. na jejímž založení se podílel.

Od ledna 1991 pracoval jako externí pracovník na Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství, VŠCHT Praha, kde přednáší předměty „Povlaky kovů“ a „Protikorozní ochrana“. Od roku 2001 je zaměstnán na VŠCHT Praha v hlavním pracovním poměru na plný úvazek. V roce 2005 se na VŠB TU Ostrava habilitoval prací „Vliv chemických účinků prostředí a metalurgického stavu konstrukčních materiálů na životnost klíčových komponent jaderných elektráren“ a od roku 2006 přednáší na VŠB TU Ostrava předměty „Koroze a protikorozní ochrana“ a „Vlastnosti a úprava povrchu kovů“.

Vzhledem k tomu, že hlavní aktivitou v období 1991 až 2001 byla zejména expertizní a výzkumná činnost v oblasti materiálového a korozního inženýrství, je většina výstupů technické a odborné činnosti ve formě výzkumných a expertizních zpráv, z nichž některé měly povahu hospodářského tajemství s omezenou veřejnou publikovatelností. Bylo mu uděleno 10 autorských osvědčení. Své poznatky konfrontoval s jinými odborníky oboru publikováním v našich i periodikách a na zahraničních i tuzemských konferencích. Podílel se také na tvorbě elektronických učebních textů „Korozní inženýrství“ (VŠCHT Praha 2002).

 

Je členem výboru Asociace korozních inženýrů a od roku 1992 zakládajícím členem České matice technické. Je také členem Programové rady certifikace pracovníků v oboru Koroze a protikorozní ochrana a odpovědným pracovníkem za kurzy celoživotního vzdělávání „Korozní inženýrství“ na FCHT VŠCHT Praha.

Odborným zaměřením Jaroslava Bystrianského jsou hlavně užitné vlastnosti vysoce legovaných materiálů, prognózy životnosti zařízení klasické a jaderné energetiky a protikorozní ochrana. Jako zkušený pedagogický pracovník vede diplomové práce a je školitel doktorandů v oboru „Metalurgie“.

Všechny čtyři jeho děti vystudovaly nebo studují různé vysoké školy. Pozitivní vztah k chemii přenesl i na své dva syny, kteří studují na VŠCHT Praha.

Jaroslav Bystrianský patří mezi nemnoho opravdových českých odborníků v oblasti koroze kovů a přejeme mu řadu let dalšího úspěšného aktivního působení v oboru i spokojenost a zdraví v soukromém životě.

Pavel Novák


Informace o konferencích

Konference AKI 2013

2013, 57 (4)

Letošní konference AKI se konala 15.-17.10. v hotelu Fontána v Přelouči. Hotelové zázemí bylo na dobré úrovni, i když konferenční prostora byla trochu více stísněná, než jsme na AKI zvyklí. Přesto však všech 58 účastníků i 19 posterů do místnosti vešlo. Celkově zaznělo v rámci všech tří dnů konference 28 přednášek.

Posterová sekce proběhla hned první den večer po posledním bloku přednášek. V posterové sekci byly rovnoměrně zastoupeny obě zúčastnivší se vysokoškolské instituce VUT Brno a VŠCHT Praha. I letos byly vyhlášeny nejlepší postery (a výkony jejich autorů). Finanční odměny poskytla Nadace profesora Josefa Koritty. Oceněni byli: Markéta Bláhová za příspěvek Interakce kovových materiálů s roztokem dezinfekčního prostředku na bázi peroxidu vodíku (VŠCHT Praha), Jozef Minda za práci Gravimetrická charakterizace fluoridového povlaku na slitině AZ 31 (VUT Brno) a Michal Červenák za Stanovenie koróznej rýchlosti uhlíkovej ocele zvitkovým testom v anoxických elektrolytoch za zvýšenej teploty (VŠCHT Praha).

Po posterové sekci v úterý proběhla setkání výboru AKI i redakční rady časopisů asociace. Na programu byla převážně kandidatura AKI na pořádání konference Eurocorr v roce 2017 v Praze ve spolupráci se společností DECHEMA.

Významnou změnou je změna formátu konference AKI, která se změní na dvoudenní. Změna byla výborem AKI odhlasována jednomyslně. Tři dny už je skutečně v dnešní době moc. V příštích letech by tak měla konference probíhat následovně: středa-celý den přednášky a večer raut, čtvrtek-celý den přednášky, pátek dopoledne-dobrovolná exkurze.

Večer po schůzích bylo na programu valné shromáždění AKI. Raut se letos skutečně povedl, co se týče kvality i kvantity jídla a pití. Dal tak zapomenout na loňský výbuch, kdy personál Grand hotelu v Jindřichově Hradci hrubě podcenil situaci. I letos byla zajímavá exkurze do malé vodní elektrárny na Labi. Po exkurzi se ještě šlo na krátký výlet k Semínskému akvaduktu, kde se kříží Opatovický kanál a Sopřečský potok. Po čtvrtečním programu přednášek, který se týkal převážně energetiky, se účastníci rozjeli domů.   

Jan Stoulil

Informace o konferencích

Konference žárového zinkování 2013

2013, 57 (4)

Letošní konference pod záštitou AČSZ proběhla v hotelu Harmony ve Špindlerově mlýně v termínu 2.-4.10. Harmony klub je přebudovaný bývalý protiatomový kryt pro komunistické pohlaváry totalitního režimu. Hned první den po příjezdu byla na programu velmi zajímavá exkurze do zachovaných podzemních prostor tohoto komplexu, kde byly k vidění dekontaminační sprchy, jídelny, nemocnice, ložnice, technický velín, čističky vody i elektrické agregáty. Holt, někteří si byli rovnější.

Odborná sdělení byla na programu celý čtvrtek. Zazněly velmi zajímavé příspěvky mapující celou problematiku žárového zinkování od komerčních informací o nových technologických zařízeních pro žárové zinkovny či chemikáliích pro následné povrchové úpravy, přes informace o legislativě a směrnicích, až po novinky výzkumu. Večer byl na programu (jako vždy na této konferenci) noblesní raut. Během večera se členové asociace rozloučili se svým dlouholetým prezidentem Dr. Černým. Poslední den se část účastníků konference zúčastnila exkurze do sklárny a minipivovaru v Harrachově. Přeji organizátorů, aby se jim stejně vyvedl i příští ročník konference.

Jan Stoulil

Informace o konferencích

For Industry 2014

AKI
2013, 57 (4)

15. – 17. 4. 2014 proběhne na výstavišti v Praze – Letňanech 13. mezinárodní veletrh strojírenských technologií FOR INDUSTRY a 4. mezinárodní veletrh dopravy, logistiky, skladování a manipulace FOR LOGISTIC Veletrh FOR INDUSTRY 2014 představuje jedinečnou jarní příležitost pro prezentaci moderní výrobní techniky, progresivních technologií a inovačních trendů v obchodní metropoli Praha. Cílem je vytvořit komplexní platformu pro řešení problematiky v jednotlivých odvětvích strojírenství s prostorem pro technologické ukázky a spolupráce. V rámci veletrhu jsou vyhlášeny soutěže GRAND PRIX a TOP EXPO.

Změny v legislativě a normalizaci

Nové technické normy ve 3. čtvrtletí 2013

2013, 57 (4)

V tomto díle se dostáváme do léta loňského roku. V období od července do září 2013 bylo ve sledovaném oboru vydáno celkem sedm českých technických norem, z toho šest přejímá evropské nebo mezinárodní normy překladem a jedna oznámením ve Věstníku ÚNMZ.

Jako obvykle i mezi těmito novinkami převažují normy týkající se nátěrů. Značnému zájmu se jistě bude těšit nové vydání ČSN EN ISO 2409 (67 3085) Nátěrové hmoty – Mřížková zkouška. Tato široce rozšířená zkouška doznala v tomto vydání jistých změn a praxe ukáže, zda to bude k lepšímu. Zásadně se změnila ustanovení týkající se odstraňování uvolněného nátěru. Nyní jsou na stejnou úroveň postaveny jak otření štětcem, tak použití samolepicí pásky a nově i odstranění stlačeným vzduchem nebo dusíkem. Navíc byla vypuštěna specifikace parametrů lepicí pásky. Tyto změny, proti kterým česká strana opakovaně vznášela připomínky, pravděpodobně negativně ovlivní opakovatelnost a zejména reprodukovatelnost výsledků zkoušky. K omezení tohoto dopadu lze důrazně doporučit, aby v souladu s normou byly podrobnosti o použitém způsobu odstranění uvolněného nátěru uváděny v protokolu o zkoušce, popř. aby v případě předepsání této zkoušky byl tento způsob jednoznačně specifikován.

Další revizí již existující normy je ČSN EN ISO 1524 (67 3017) Nátěrové hmoty a tiskové barvy – Stanovení jemnosti tření. Změny jsou spíš redakčního charakteru, navíc byly z rozsahu platnosti normy vyňaty výrobky obsahující pigmenty ve formě šupinek nebo vloček (např. skleněné vločky, železité slídy, zinkové šupinky). Provedení této zkoušky vyžaduje jistou zručnost a zkušenosti s odečítáním hodnot i interpretací výsledků.

Také ČSN ISO 19840 (67 3130) Nátěrové hmoty – Ochrana ocelových konstrukcí nátěrovými systémy proti korozi – Měření a kritéria přejímky tloušťky suchého nátěru na drsném povrchu je revizí dřívějšího vydání. Změny se týkají zejména popisů principů měřicích metod a doplnění popisu zařízení měřícího na principu vířivých proudů. Účelem normy je sjednotit postup při měření tloušťky suchého nátěru na zdrsněném povrchu, což je situace v praxi běžná. Vliv drsnosti povrchu na výsledek měření roste s hloubkou profilu, výsledek však bude záviset i na konstrukci měřicí sondy a na tloušťce nátěru. Čím nižší je předepsaná tloušťka povlaku, tím vyšší vliv má drsnost na skutečnou hodnotu tloušťky povlaku (od výstupků profilu podkladu) a tím také na protikorozní ochranu. Pro jednotlivé klasifikační stupně drsnosti podle ČSN EN ISO 8503-1 jsou normou specifikovány korekční hodnoty, které je nutno odečíst od hodnoty naměřené sondou kalibrovanou na hladký etalon. Princip je schematicky znázorněn na obrázku 2.

ČSN EN ISO 3233-1 (67 3030) Nátěrové hmoty – Stanovení objemového podílu netěkavých látek – Část 1: Metoda s použitím zkušebního tělesa s nátěrem ke stanovení hmotnostního podílu netěkavých látek a ke stanovení hustoty suchého nátěru pomocí Archimedova zákona má sice zčásti nové označení, jde však opět o revizi dřívější ČSN ISO 3233 (67 3030). Nově jsou normy popisující způsoby stanovení objemového podílu netěkavých látek soustřeďovány do jednoho souboru, což zvýší přehlednost soustavy (oddělena zůstává jen ČSN EN ISO 3251, vydaná naposled v červnu 2013). Jak už plyne z jejího obsáhlého názvu, popisuje část 1 klasické „archimedovské“ měření pomocí vážení zkušebních těles bez nátěru a s vysušeným nátěrem jednak na vzduchu, jednak v kapalině, navíc těles s mokrým nátěrem na vzduchu. Připravuje se část 2, ve které se kromě obdobných vážení používá stanovení hmotnostního podílu netěkavých látek podle ČSN EN ISO 3251, a část 3, což bude v podstatě přečíslovaná stávající ČSN EN ISO 23811 (67 3032). Přehled všech příslušných norem je uveden v příloze B ČSN EN ISO 3233-1, obdobnou přílohu budou obsahovat i další připravované části.

Specifické použití má ČSN EN 927-1 (67 2010) Nátěrové hmoty – Nátěrové hmoty a nátěrové systémy pro dřevo ve vnějším prostředí – Část 1: Klasifikace a volba, což je opět revize předchozího vydání. Nejzajímavější novinkou je úprava klasifikace podle podmínek expozice, kde jsou nově jednotlivým klimatickým činitelům přiřazeny počty bodů a podmínky expozice jsou klasifikovány podle jejich součtu.

Na rozdíl od ostatních norem popisovaných v tomto dílu je ČSN EN ISO 20566 (67 3089) Nátěrové hmoty – Stanovení odolnosti nátěrového systému proti poškrábání v laboratorní myčce aut převzetím příslušné evropské normy oznámením ve Věstníku ÚNMZ. Tato norma je tedy k dispozici pouze v angličtině. I v tomto případě jde o revizi, došlo však ke změně třídicího znaku pro soustředění norem týkajících se mechanické odolnosti.

Jedinou normou vydanou v tomto oboru ve 3. čtvrtletí 2013, která se netýká nátěrů, je ČSN EN ISO 7539-1 (03 8172) Koroze kovů a slitin – Zkoušky koroze za napětí – Část 1: Obecný návod pro postupy zkoušení. Opět jde o revizi předchozího vydání, které vyšlo v roce 1990 pod označením ČSN 03 8172-1 (v celém oboru koroze a ochrany proti korozi to byl jediný případ použití tohoto způsobu označení pro převzetí mezinárodní či evropské normy). Tato část tvoří základ pro ostatní části popisující jednotlivé metody zkoušení a byla rozsáhle doplněna a upravena.

Informace o vydání nových ČSN jsou průběžně zveřejňovány na webových stránkách ÚNMZ (www.unmz.cz). Podrobnější informace o jednotlivých normách z oboru koroze a ochrany proti korozi mohou případní zájemci získat v Centru technické normalizace SVÚOM, s.r.o. (www.svuom.cz), popř. u zpracovatele příslušné normy.

Pavel Dušek